Květen 2018

to byl zase den :)

25. května 2018 v 10:39 | Tornádo Lů
To byl zase včera den... :-D
Ráno nastoupím do tramvaje, přisednu si k šedivému dědečkovi v obleku. Na místě, kde měl spočinout můj "výstavní" zadek, měl kus saka. Laškovně na dědu kouknu, posunu ze sedačky cíp a říkám "dám vám to na stranu, ať vám to nepřisednu." Děda se ještě laškovněji podívá na mně a říká - "Myslíte to sako?" Hihňá se :-D "Mně už všechno visí, tak teď nevím, co jste myslela." :-D
Na následující zastávce vidím, jak k tramvaji běží malá holka, na prvním schodu zakopla, a dovnitř doslova přiletěla :-D Bylo to strašně vtipný, hlavně proto, že to byla malá holka, která je gumová a nic se jí nestalo, žádná zlomená noha v krčku apod, prostě vstala, oprášila si kolena, rozhlédla se po vagonu a nahlas, bez bázně a hany řekla "pardon" :-D
Do práce povolali IT kvůli novým ntb. Při té příležitosti ho požádali, jestli by nám nevyměnil válec v tiskárně, kterému docházela životnost. Kolega Kotrch to totiž den před tím zkusil, (protože on přece umí všechno) - a od té doby tiskárna nefungovala vůbec, jen to hlásilo chybu čidla. Šéf mu řekl, že na co sáhne, to posere, já ho označila za Kazisvěta šestého a tak si zalezl zpět do svého brlohu a tiše tam plakal :-D Náš interní IT je sice šikovný, ale evidentně to není opravář tiskáren, takže se sice pokusil - ale také to nevyšlo, tiskárna netiskne :-D Nicméně vítězoslavně zvolal, že chybu čidla už to nehlásí, takže vlastně, co opravit měl, opravil :-D
Cestou z práce jsem se stavila v obchodě, kde měli mimo jiné i přidělávat klíče, kteréž jsem přidělat potřebovala. Před vchodem se málem srážím s nějakým mužem, jde taky dovnitř. Obchod má 2 patra. "Jak se znám," říkám si cestou do suterénu, "budu určitě v tom špatným." Přijdu dolu a rozhlížím se po obchodě, na druhé straně pultu na mně kouká ten muž z venku. "Asi byl pan prodavač kouřit," říkám si a slušně ho pozdravím. "Dobrý den," odpovídá. Také slyším. "Kdyžtak z druhé strany." Koukám, odkud hlas vychází, a on to jiný pán, na stejné straně pultu jako já :-D vidím před ním pokladnu a teprve mi dochází, že jsem se stala náhle ženou za pultem :-DPardon, směju se, a nenapadne mně nic jiného než pozvednout ramena a dodat suverénně "jako doma." :-D Pán z venku na mně hledí a říká, "Já myslel, že jste prodavačka." :-D "Já si to o vás taky myslela," odpovídám :-DKdyž jsem pak přišla na řadu, prodavač se usmívá a říká "tak co si přejete paní kolegyně." :-D
A pak jsem šla venčit Kubíčka a těšila se už domů, do bezpečí :-D před salonem krásy klečely 2 kadeřnice a kouřily. Asi mají jako benefit solárium, neboť měly už barvu hořké čokolády, tudíž nebylo rozpoznatelné, jestli je jim 30 nebo 80 let. Ale Kuba se jim líbil, moc líbil a jak jsme se blížili, dělaly na něj. "nopošemtyširožtomilej, koukej, jak si vykračuje, pošempohladímetěěěěě, mlaskaly a dělaly ošklivé grimasy. Kuba kolem nich prošel a nehnul ani brvou, přešel je, úplně přehlídl, jako krajinu. To byly teprve výrazy :-D Mně se chtělo tak smát, jak oni čuměly :-D Nicméně, to má po mně :-D Já takhle taky nevidím, komu se na ulici líbím a přehlížím ty potencionální celoživotní partnery :-D Tuhle mi říká kamarádka na jedné akci. "Ty ho znáš?" "Koho?" "Támhleten, se na tebe tak usmíval, když si šla kolem něj." Otáčím se "Toho neznám." "Tak to on bude asi zhulenej."