Říká se, že je lepší vyhořet

2. března 2018 v 12:43 | Tornádo Lů
Předevčírem jsem si potřebovala zabalit věci z kuchyně, nádobí atd. O Wk se totiž stěhuji, takže asi chápete, jak to probíhá - doma a taky uvnitř mé hlavy. Mám toho tolik, že kdyby má hlava teď nebyla jako pátrací balón, tak vůbec nevím, kde mi stojí :-D Například dneska ráno mi přišla upomínka, že jsem nezaplatila internet, zato mobilnímu operátorovi jsem zaplatila dvakrát :-D Šílený. V kuchyni, ve "starém" bytě, kde nefunguje topení, byla taková zima, že jsem byla opravdu ráda, když jsem při balení našla v proutěném koši, mezi bramborami, dýni Hokaido, a tak jsem jí hned strčila na pekáč a "zatopila" v plynové troubě, díky čemuž jsem si nejen mohla zabalit, ale měla jsem i večeři. Zabalila jsem si šikovně už skoro všechno nádobí a tak teď po každém napití či jídle, se musím okamžitě chopit houbičky a jaru, neboť není s čím jej měnit. Pořád otevírám šuplík a sahám do příborníku, není tam ani jedna lžička, není tam vlastně už ani ten příborník :-D ale pořád tam sahám, několikrát denně. Včera jsem už neměla co péct, neboť v rámci akce - zachraň jídlo, jsem skoro všechny použitelné potraviny, hlavně teda z mrazáku a lednice, přenesla v krosně do práce a uskladnila tam :-DKolegové jsou za ta léta zvyklí, že jím pravidelně, několikrát denně, ale když mně viděli, jak vybaluju ten velký batoh a láduju žraso na mrazák a do lednice, koukali na mne trochu nechápavě. Diskrétně mlčeli, ale výraz mluvil za vše :-D Včera jsem musela drobet vygruntovat kuchyň, alespoň tak na oko, aby byla schopna předání majiteli. Poté, co jsem zjistila, že na zimu v bytě nepomohou ani řádně nashromážděné tukové zásoby, teplé ponožky, tepláky a 2 mikiny, s kapucí na hlavě, musela jsem dojít pro přímotop. Aspoň jsem měla pohyb, takový step aerobik, jak jsem pořád lezla na židli a dolu, na schůdky a dolu :-D už teď mně všechno bolí a to pořád jenom balím. Co bude po wk krabicovém běhu po chodech, si moc raději nepředstavuji. Krabice, všude jsou krabice, po celém bytě, po celém miniaturním bytě přeskakuji krabice, kdo tam všechny ty věci nanosil, ví bůh. Chodím pro krabice už i k nám do obchodu. "potřebuji krabice" škemrám u paní, co doplňuje zeleninu. "To musíte na skladníka." "A kde je?" "To nevím, může být kdekoli, řekněte u pokladny, oni vám ho zavolají." Pokladní zvedne sluchátko a přes celou Billu se ozývá "Pan skladník k pokladnám, návštěva, opakuji pan skladník, návštěva." :-D Přijde pohledný mladík a překvapeně kouká na svou návštěvu :-D Já vlastně nejsem tak úplně návštěva, já chci jen krabiceeeeeeeeeeeeeeeeeeeee :-D Ještě, že jsem alespoň vypadala normálně, ne jako den před, kdy byly takové mrazy, že jsem lítala celý den v kapuci a z vyfoukaného účesu na hlavě se stala splihlá šišatá hlavička, díky čemuž mně na zastávce oslovila nějaká stará babka - mladý muži :-Drespektive přistoupila ke mně a říká "Slečno prosím vás." Pak se na mně podívala a říká "ježiš pardon, mladý muži." :-D mně poser, baba jedna :-D A tak se těším, že to po wk budu mít všechno za sebou, protože už je toho fakt moc, a až vyhodím a vybalím i poslední krabici, ve které bude tužidlo, fén na vlasy a šminky, bude zase dobře :-D Vám přeji hezký a klidný víkend
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama